• V dnešní době jsou nejrozšířenější variče plynové a benzínové, na tekutá paliva. Neznamená to ale, že jsou jediné, které nám dnešní trh nabízí. Můžeme se setkat také s vařiči na tuhá paliva a pevný líh. Od těchto vařičů se však již upouští, ale naopak rodině, která si vyrazila na krátky výlet poslouží pořád docela dobře. Já se zde zmíním pouze o vařičích na plyn a tekutá paliva. Tedy o těch nejrozšířenějších.

• plyňáky:
Tvoří nejrozšířenější skupinu vařičů, hlavně pro svoje vlastnosti a širokou oblast použití. Jsou lehké, skladné a cenově dostupné pro každého. Plyn je směs propanu a butanu v různém poměru (COLEMAN 70-30, VAR 80-20), protože samotný butan v mrazu špatně hoří. Plyn je dodáván v kartuších různé velikosti, tedy i různé hmotnosti. Samotný vařič se buď na bombičku šroubuje nebo je bajonetově upevněn. Máme tedy více druhů kartuší. Dostupné jsou všechny stejně bez vetších problémů i v jiných civilizovaných zemích. Plynový vařič je témeř bezporuchový. Hrozí pouze ucpání trysky či protržení těsnění. Vše lze snadno opravit přímo v terénu. Obsluha je zcela jednoduchá, výkon se dá regulovat. Zapalují se buď sirkou (zapalovače v horách nepoužíváme pro jejich nespolehlivost) nebo piezoelektricky např. COLEMAN OUTLANDER STANDART CPS, cena cca. 1249,- Kč. Fungují 100% v teplotách nad nulou. Pokud chceme vařit i v mrazech uchováváme bombu ve spacáku nebo jiném speciálním pouzdře. Eliminujeme její styk se sněhem. K vařičům lze dokoupit různá příslušenství např. redukci, světlo, závětří. To si však lze i poměrně jednoduše vyrobit např. ze staré ALU karimatky. Berme taky v úvahu, že s bombičkou nás nepustí do letadla. 1 litr vody uvedou do varu přibližně do 5 minut (beru v úvahu pouze renomované značky) při pokojové teplotě.